Více
    Registrace
    Domů / O bóru

    O bóru

    Různé druhy ovoce a ořechů bohaté na bór

    Co je bór?

    Bór je stopový prvek (minerál), který se přirozeně vyskytuje v půdě, rostlinách, ovoci a dalších potravinách. Ačkoli se o něm donedávna moc nemluvilo, nové vědecké studie odhalují řadu pozitivních účinků bóru na lidské zdraví[1][5]. Bór zatím není oficiálně uznán jako esenciální živina, ale stále více výzkumů naznačuje, že jeho dostatek v organismu podporuje správné fungování mnoha tělesných procesů[1].

    Proč byste tedy neměli bór ve své stravě přehlížet?

    Příjem bóru z potravy

    V běžné evropské stravě se odhaduje denní příjem bóru kolem 1 mg[1]. Dosud nebylo stanoveno přesné doporučené denní množství, ovšem výzkumy ukazují, že vyšší příjem může mít pro zdraví významné výhody[3][6][5]. Problém je, že v moderní stravě nemusíme vždy potřebné množství získat. Intenzivní zemědělství a používání hnojiv a pesticidů totiž snižují obsah bóru v půdě, a tím i v rostlinách[5]. Navíc mnoho lidí nekonzumuje dostatek potravin bohatých na bór.

    Nejlepšími přirozenými zdroji bóru jsou některé rostlinné potraviny – například:[1]

    Různé druhy ovoce a ořechů bohaté na bór
    • Avokádo
    • Arašídy a arašídové máslo
    • Sušené švestky (prune juice)
    • Hrozny a rozinky
    • Broskve

    Pokud však vaše strava těchto potravin obsahuje málo, může mít tělo bóru nedostatek, aniž byste o tom věděli – žádné výrazné příznaky totiž nejsou okamžitě patrné. Přesto se může nedostatek bóru v dlouhodobém horizontu projevit sníženou odolností kostí či vyšším zánětem v těle[1][5].

    Bór a zdraví kostí, kloubů a měkkých tkání

    ✓ Proč vás to má zajímat: minerály se ukládají tam, kde je potřebujete – do kostí, ne do měkkých tkání.

    Jedním z nejvýznamnějších přínosů bóru je pozitivní vliv na kosti, klouby a zuby. Bór totiž pomáhá tělu správně využívat klíčové minerály, jako je vápník a hořčík [3][4][5].

    🦴 Lepší ukládání vápníku do kostí. Při nedostatku bóru se vápník z kostí zbytečně uvolňuje, což může vést k řídnutí (osteoporóze) a oslabení skloviny. U žen po menopauze vedla suplementace (~3 mg/den) ke snížení ztrát vápníku močí o desítky procent – organismus si lépe udržel vápník potřebný pro kosti [3][4].

    🧬 Méně nežádoucího vápenatění měkkých tkání. Bór napomáhá tomu, aby se vápník zabudoval tam, kde má – do kostí a zubů – a neukládal se v měkkých tkáních, kde může škodit. Při optimální hladině bóru se tělo lépe zbavuje nežádoucích vápenatých usazenin, které souvisí s problémy jako osteofyty, patní ostruhy či vápenatění cév [5].

    🤸‍♂️ Pohodlnější klouby a pružnější vazivo. Tím, že bór podporuje správnou práci minerálů a hormonální rovnováhu, může přispět k lepší kondici kloubů a okolních tkání. Krátké klinické studie (např. s fruktoborátem) ukazují zlepšení subjektivních obtíží a pokles zánětlivých markerů (např. CRP) [6][10].

     
    Jak bór funguje v těle

    Snížení rizika vzniku zánětu a artritida

    Bór hraje důležitou roli při regulaci zánětu v těle. Pomáhá chránit klouby, zmírňovat bolest a podporovat rovnováhu imunitního systému.

    🦴 Méně zánětů v kloubech

    Bór pomáhá regulovat enzymy a cytokiny, které se podílí na zánětlivých reakcích. Zároveň zvyšuje antioxidační obranyschopnost – například aktivací superoxiddismutázy (SOD) [5][9].

    🧘‍♂️ Úleva při artritidě

    Studie ukazují, že suplementace bóru (cca 6 mg denně) může výrazně zmírnit bolestivost a ztuhlost kloubů při artritidě. Zároveň klesají hodnoty zánětlivých markerů, jako je CRP [6][10].

    🛡️ Rovnováha imunity

    Bór napomáhá vyvážené imunitní odpovědi. Ovlivňuje počet a aktivitu bílých krvinek, zejména NK buněk – tělo tak dokáže lépe reagovat na infekce, aniž by přehnaně útočilo samo na sebe [9].

    💡 Zajímavost – výskyt artritidy vs. příjem bóru

    V oblastech s vyšším příjmem bóru (např. Turecko, provincie Balıkesir průměr 6,77 mg/den) je výskyt artritidy pouze kolem 0–10 %, kdežto v oblastech s nízkým přijmem (např.  Německo 1,61–1,79 mg/den ) je výskyt vyšší než 20 %.[5]

    Bór zlepšuje využití vitamínu D a minerálů

    Bór úzce spolupracuje s vitamínem D a ovlivňuje metabolismus vápníku, hořčíku a fosforu. Vitamín D je zásadní pro vstřebávání vápníku, imunitu i mnoho dalších procesů. Bór přispívá k tomu, aby náš organismus mohl vitamín D a minerály lépe využít:

    1. Udržení hladiny vitamínu D: Bór může zpomalit odbourávání vitamínu D v těle (mimo jiné tlumením aktivity enzymu 24-hydroxylázy), takže v oběhu zůstává více jeho aktivních forem[5]. To je užitečné zejména v zimních měsících. Vyšší hladina vitamínu D se projeví lepším vstřebáváním vápníku a také silnější imunitou. Například v jedné studii u mužů suplementace bóru zvýšila hladinu vitamínu D v plazmě už během jednoho týdne[7].

    2. Lepší hospodaření s vápníkem a hořčíkem: Při nedostatku bóru tělo vápník i hořčík více vylučuje močí; naopak při doplnění bóru se ztráty těchto minerálů snižují a více vápníku i hořčíku se zabuduje do kostí[3][4][1]. To prospívá pevnosti kostí a zubů i správné funkci svalů a nervů.

    Shrnuto: bór funguje jako „pomocník“ vitamínu D a minerálů – díky němu z nich tělo vytěží maximum. Zvláště v kombinaci s vitamínem D a hořčíkem je efekt nejvýraznější: tato trojice zajišťuje, že vápník se dobře vstřebá, dostane se tam, kam má (do kostí), a neukládá se tam, kde nemá (například do cév)[5].

    Bór prospívá mozkové činnosti

    I mozku a naší psychice může bór výrazně pomoci. Vědci zjistili, že nedostatek bóru zhoršuje kognitivní funkce, zatímco dostatek bóru je naopak zlepšuje[2]. Při velmi nízkém příjmu bóru (méně než 0,3 mg/den) byly u dospělých zaznamenány pomalejší reakce mozku a změny na EEG odpovídající snížené bdělosti. Tito lidé si v testech vedli hůře – měli pomalejší reakce, horší koordinaci, problémy se soustředěním a kratší krátkodobou paměť. Po doplnění bóru se jejich výkon zlepšil[2].

    Bór a hormonální rovnováha

    Bór ovlivňuje také hladiny hormonů, zejména pohlavních hormonů (testosteron, estrogen) a dalších steroidních hormonů v těle.

    🧔 Testosteron u mužů

    Suplementace bóru byla spojena s nárůstem hladiny volného (aktivního) testosteronu a současně s poklesem estradiolu. Ve stejné studii klesly i zánětlivé markery (hs-CRP, TNF-α) a vzrostl vitamín D [7]. Vědci se domnívají, že bór snižuje množství globulinu, který v krvi váže pohlavní hormony, čímž se více testosteronu uvolní do oběhu v aktivní formě, kterou tělo může využít.

    👩 Estrogen u žen

    U postmenopauzálních žen (dávka ~3 mg/den) byly zaznamenány pozitivní změny hormonálních ukazatelů a současně snížení ztrát minerálů močí, což potvrzuje vliv bóru na hospodaření s vápníkem a zdraví kostí [3][4].

    Bór a hořčík – silná dvojka pro zdraví

    Kombinace bóru a hořčíku pro zdraví
    Synergie bóru s hořčíkem je důležitá pro mineralizaci kostí i správnou funkci svalů a nervů.

    Na závěr nesmíme zapomenout zmínit provázanost bóru s hořčíkem – minerálem, po kterém ostatně nese jméno i naše stránka. Kombinace BÓR + MAGnézium je v oblasti doplňků stravy považována za velmi účinnou synergii, zejména pro podporu kostí, svalů a nervů.

    Lepší vstřebávání hořčíku: Bór podporuje využití hořčíku v kostech a synergicky působí s vitamínem D a vápníkem. To je důležité pro mineralizaci kostí i správnou funkci svalů a nervů[5]. Přibližně 60 % hořčíku v těle se nachází právě v kostech a zubech, kde je potřebný pro správnou mineralizaci. Pokud je v těle málo bóru, může být narušeno ukládání hořčíku do kostí. Dostatek bóru se pozitivně projeví na hustotě kostí a pevnosti zubů, ale také na funkci svalů a nervového systému, které hořčík taktéž potřebují.

     

    Závěrem

    Bór možná nepatří mezi nejznámější prvky, ale jeho role v těle je nezastupitelná – od zdravých kostí a kloubů, přes kognici a hormony, až po regulaci zánětu a podporu imunity[1][5]. Pokud máte pocit, že vaše strava bór příliš neobsahuje, zvažte jeho doplnění společně se synergickými látkami (zejména hořčík, vápník, vitamín D; případně vitamin K2 a zinek).

    Seznam literatury

    1. NIH ODS. Boron — Health Professional Fact Sheet (2022). ods.od.nih.gov ↑ zpět
    2. Penland JG. (1994). Dietary boron, brain function, and cognitive performance. Environ Health Perspect. PDF ↑ zpět
    3. Nielsen FH, et al. (1987). Effect of dietary boron on mineral, estrogen, and testosterone metabolism in postmenopausal women. Am J Clin Nutr. PubMed ↑ zpět
    4. Hunt CD, et al. (1997). Metabolic responses of postmenopausal women to supplemental dietary boron and aluminum… Am J Clin Nutr. PDF ↑ zpět
    5. Pizzorno J. (2015). Nothing Boring About Boron (Review). Integr Med (Encinitas). PMC ↑ zpět
    6. Scorei R, et al. (2011). Calcium fructoborate in osteoarthritis (double-blind pilot). Biol Trace Elem Res. PMC / PubMed ↑ zpět
    7. Naghii MR, et al. (2011). Comparative effects of daily/weekly boron on steroid hormones & inflammatory cytokines. J Trace Elem Med Biol. PubMed ↑ zpět
    8. EFSA NDA Panel. (2004). Tolerable Upper Intake Level of Boron. EFSA Journal (PDF) ↑ zpět
    9. Hunt CD, Idso JP. (1999). Dietary boron as a physiological regulator of the normal inflammatory process (Review). J Trace Elem Exp Med. Wiley ↑ zpět
    10. Pietrzkowski Z, et al. (2014). Short-term efficacy of calcium fructoborate (knee comfort). Clin Interv Aging. PMC / PubMed ↑ zpět